Jak to všechno začalo


Je jaro roku 2007. Marta Horáková již několik měsíců přemýšlí, jak by se dalo uskutečnit znovuzrození divadla v Horních Ředicích. Potkává náhodou Ivonu Truncovou, která přislíbí napsání komedie, přímo šité na míru ještě neexistujících ochotníků. Na konci léta je hra hotová.

V září téhož roku Marta svolává několik nadšenců, kteří by mohli mít o divadlo zájem, do zasedacího sálu obecního domu v Horních Ředicích. Lidí se schází dost, chlapů je víc, než ženských, dochází i k přezkoušení pánských rolí. Nakonec se rozdají scénáře a tímto je i stvrzeno, že se v Ředicích začíná hrát ochotnické divadlo.

Na oficiálním názvu Hornoředické ochotnické divadlo se ochotníci dohodli až po první premiéře, vlastně na loučení se sezónou v dubnu 2008. Organizační vedoucí se stává Marta Horáková.


 

Slovo z historie ředických ochotníků

 

Počátky organizovaného ochotnického divadla spadají do roku 1907, kdy vznikl Kroužek divadelních ochotníků v Horních Ředicích. Možná, že se hrálo i dříve, ale nepodařilo se najít žádné písemné zmínky a pamětníci již nežijí.

Z kusých informací a dochovaných fotografií usuzujeme, že se zkoušelo a hrálo po stodolách i venku v zajímavých přírodních partiích. Trochu jasno nám udělala Pamětní kniha Horních Ředic psaná od roku 1928. Z ní se dovídáme, že v roce 1930 sehráli místní ochotníci u příležitosti osmdesátých narozenin TGM v Hostinci u Štěpánků (dnes prodejna POTOS) v rámci slavnostního večera divadelní hru "Děda Štráchal jde k panu prezidentovi". Kronikář dodává: Hra o velké lásce malých lidí ve třech jednáních, napsal M. Veselý. Režii měl Fr. Vondrouš č.p. 87. Vstup byl volný, návštěva občanstva velmi značná.

 

~ Dále se dočítáme, že v r. 1930 vyhořel Červinkův hostinec. Ten byl přestavěn a v sále bylo zřízeno jeviště, které vybavili svým nákladem členové místního sdružení republikánského dorostu. Zahajovalo se 25. prosince dramatem ze selského života od J.F. Karase "Na rodné hroudě". Režíroval J. Bartoníček č.p. 67. Prvními herci na novém jevišti u Červinků byli: Josef Hrdý č.p. 57, Božena Bidlová č.p. 8, František Voženílek č.p. 42, Bedřich a Marie Trojanovi č.p. 131, Václav Kopa č.p. 49, Kamila Krpatová č.p. 38, František Srazil č.p. 51, František Koubek č.p. 78, Josef Čem~.p. 48 a Jaroslav Machatý z DŘ č.p. 1. Souhra byla velmi zdařilá. Z dochovaných plakátů se mi podařilo sestavit možná že ne úplný sled divadelních představení během první republiky, kdy v obci fungovaly dvě divadelní scény. Někteří herci jsou zde již uvedeni a režie se ujímali v meziválečném období střídavě Josef Bartoníček, František Vondrouš a Jaroslav Deršák.

 

1927

20.3. u Štěpánků - Vojnarka od Aloise Jiráska

17.4. u Štěpánků - Návrat k přírodě - fraška o třech jednáních

27.11. u Štěpánků - Z nařízení bytové komise - veselohra od R. Maříka

 

1928

8.4. u Štěpánků - Děti Žižkova aneb dítě lásky

 

1929

10.3. u Štěpánků - Na Šenovské píle - představení se odehrálo při novém osvětlení jeviště 7.4. u Štěpánků - Krajánek aneb Holandr jde na vandr - opereta

1.12. u Štěpánků - Radostná událost - hráli: B. Trojan, Fr. Koubek, Fr. Štěpánková, Fr. Horák, Zd. Štěpánková, V. Vojtěch a A. Půlpánová

10.3. u Štěpánků - Na Šenovské píle - představení se odehrálo při novém osvětlení jeviště 7.4. u Štěpánků - Krajánek aneb Holandr jde na vandr - opereta

1.12. u Štěpánků - Radostná událost - hráli: B. Trojan, Fr. Koubek, Fr. Štěpánková, Fr. Horák, Zd. Štěpánková, V. Vojtěch a A. Půlpánová

 

1930

16.11. u Štěpánků - Zámecké strašidlo - hra od Boženy Rajské - Smolíkové

 

U Štěpánků byla na prvního máje uvedena hra Dědkové, ale bohužel nevíme, kterého roku.

 

1932

u Štěpánků - V rámci oslav 25. výročí ochotnického divadla byla sehrána Jiráskova hra Lucerna.

Dále se hrálo na státní svátek 28.10., bohužel neznáme název hry.

 

1933

u Štěpánků - hra Vlčí máky

26.11. u Štěpánků - Osiřelo dítě -lidová hra, režie Fr. V Ondrou

 

1934

u Červinků - Krajánku, vrať se - sehrál republikánský dorost 2.4. u Červinků - představení pro děti Medvídci pana prezidenta u phležitosti upálení M.J.H. hru Malérečka

25.11. u Štěpánků - Za hokynářských krámem

 

1935

27.10. Jaro v podzámčí od Gabriely Preissové

 

1936

31.5. ochotníci sehráli představení u rybníka Hluboký Rychtářův poklad od B. Boušky 28.10. u Štěpánků - Okovy strženy - hra z období 1918 - 1919 o bojích na Slovensku

 

1937

v létě divadlo v přírodě Márinka ze staré myslivny - hrálo se v parku u kostela, režie J. Bartoníček .

28.10. u Červinků - hra Za její hříchy

 

V neblahém roce 1938 se kronikář ohledně divadla odmlčel. Asi měli lidé tenkrát jiné starosti. Divadelní život však pokračoval i v nelehkých válečných časech.

V roce 1939 kapitola v kronice označená „Spolková činnost“ uvádí, že silně poklesla pro zákaz shromažďování. Veřejných oslav a divadelních představení nebylo.

 

V roce 1941 opět cituji z kroniky: „ Kulturní činnost v obci nebyla valná. Mládež Národního souručenství uspořádala dne 5. května u Červinků k Svátku matek „Kulturní večer“. Na pořadu byly recitace, zpěvy, sborové zpěvy, sborová recitace, moravská beseda (zatančená v národních moravských krojích) a koncertní čísla hudby pana kapelníka Blažka z Dolních Ředic.

 

1941

         bylo uspořádáno šest divadelních představení, z nichž se dochovaly plakáty z 26.1. na Českou chaloupku v režii Jana Bartoníčka, 13.4. na Pokání u sv. Bolfánka a 13.7. na hru Selská čest

 

1942

         U Červinků sehrála mládež 12.4. hru Co Čech to muzikant a 20.9. představení Statečná Mařka v režii Karla Kováře. Posvícenské pondělí hostovala u Červinků kočující společnost se hrou J.K.Tyla Pražský flamendr

 

1943

         14.3. a 15.3. se u Červinků hrála hra Nejkrásnější most

 

1944

         hrálo se i v těžkém válečném roce a to 28.5., kdy v režii Karla Kováře byla sehrána hra Jana Říhy Hluchý klas. Za zmínku stojí hostování divadelní společnosti českého severovýchodu, která sehrála u Červinků veselohru Růžový kavalír

 

1945

         poslední válečný a zároveň první svobodný rok přinesl touhu hlavně mládeže se po osvobození pořádně „vytancovat“, neboť tanec byl v době trvání protektorátu zakázán. Divadlo se tento rok nehrálo

 

1946

         Opět se hraje! 3.2. veselohra To byla noc v režii Vl. Špatenky. V hlavních rolích se představili tito herci: Č. Poledno, M.Štěpánková, B.Machatá, O.Špatenka, V.Plšek, L.Jarmola, Vl.Jarmolová, K.Horák a V.Machatá. Týž soubor hrál 21.4. a 28.4. známou hru Morálka paní Dulské a o Vánocích se hrála veselohra Není zajíček jako zajíček. Všechna představení se odehrála v hostinci u Červinků.

 

1947

         9.5. v den osvobození bylo u Červinků sehráno drama Trikolóra – hra byla motivována hrdinnými činy proti fašismu. Dramatický soubor SČM hrál 2.3. hru Páter Jozífek. Mládež strany lidové sehrála u Červinků dvě představení, 30.3. hru V temnotách a 21.12. Pokání sedláka Machovce

 

1948

         místní ochotníci v tomto roce nehráli, což kronikář odbyl konstatováním: „ Jak vidno, divadelní činnost v naší obci ustala.“ 12.12. sehrál pohostinský soubor Tyl ze Sezemic hru Václav Hrobčický z Hrobčic.

 

1949

         Přes množství akcí na téma gratulace k narozeninám J.V. Stalina, výstavka o životě J.V.S. a co dalo Stalinovo učení ženám se podařilo místním ochotníkům sehrát na Boží hod Vánoční veselohru J.Barnáše Slovo dělá muže. Gogolovu Ženitbu sehrál u Červinků pohostinský soubor Klicpera z Holic.

 

1950

         Ředický Sokol dne 14.5. uvedl hru Artura Millera Všichni moji synové. Kronikář uvádí, že to byla hodnotná hra, která prošla mnoha jevišti a byla dobře sehraná. Pohostinsky vystoupil spolek Máj z Holic se hrou Medová rokle a dramatický kroužek Tyl s dramatem bratří Mrštíků Maryša. Za zmínku stojí i vystoupení potomků slavného loutkářského rodu V.M. Kopeckého, kteří zde hráli po dobu čtrnácti dnů

 

1951

         Pohostinská vystoupení: Sezemický Tyl se hrou s hrou E.F. Buriana Krčma na břehu řeky. Máj hrál Moliera Jíra Danda aneb chudák manžel. Místní ochotníci nehráli.

 

1952

         U Červinků hrál holický soubor Máj drama Ladislava Stroupežnického Václav Hrobčický z Hrobnic, které pojednávalo o životě v době zrušení roboty

 

1953

         Jediné představení sehráli členové ČSM 25.12. a to Wernerovu hru Červený mlýn

 

1954

         Citace z kroniky: „ Místní ochotníci se nezmohli k tomu, aby během roku sehráli nějaké divadelní představení. Ty doby, kdy v naší obci hráli nejen čilí ochotníci divadelního kroužku, ale i ochotníci z řad mládeže, zanikly. Dnes naši lidé zpohodlněli. Rádi se jdou podívat na divadlo hrané jinými, ale k aktivní činnosti je nikdo nedostane.“ A tak pohostinsky vystoupil ZK TOS se hrou Boženy Vikové-Kunětické Cop. Závodní klub Botany Čapkovo drama Matka a ochotníci z Velin zde hráli Divou Báru. VČD Pardubice vystoupilo s veselohrou Růžové dopisy.

 

1955

         Protože byl pro potřeby kultury získán sál bývalého hostince u Horáků, divadelní život naší obce usnul. Promítalo se často kino a volný čas začal zabírat nový fenomén – televize. Přesto bylo sehráno pohostinskými divadly několik kusů: Velinští hráli hru J.Kvapila Oblaka, hasiči z Třebechovic operetku Sládci a děti pohádku O slepičce a kohoutkovi pod vedením Marie Štěpánkové

 

1956

         V tomto roce se začalo jezdit autobusem do pardubického divadla a tak jedinou hru na prknech u Červinků sehrálo VČD a to Molierovu komedii Všechny cesty vedou k lásce

 

1957

         Divadlo se hrálo, ale pouze loutkovou společností Karla Rochla

 

1959

         Vystoupil pohostinský spolek z Třebechovic s hrou Dragutina Dobricanina Společný byt

 

 

V následujících letech ustala až nějaké výjimky i činnost pohostinských souborů, a tak současné ochotnické snažení navazuje na představení, sehrané místními herci roku 1953.

 

Václav Bažant